Zhudebněné texty
Několika mým textům se dostalo té cti, že někoho zaujaly až tak, že je zhudebnil.
Takže - tady jsou:
1/ Když - zhudebnil Jiko jako ostrov koko-soví . poslechnout lze zde
2/ Kurwadrát zhudebnil a na youtube nahrál Octopus Syd
3/ Skupina Nillo ujala textu Poloprázdno/ona/ a na jeho základě stvořila píseň Pomerancova.
4/ Octopus Syd znovu zalovil v mých textech a tentokrát si vybral Únor bílí. Potěšení na mé straně :-)
Všen děkuji a pro úplnost uvádím texty všech čtyř kousků:
Když
Když
zlobí mě myš
a klávesnice drhne
prázdná je spíž
kafe se zvrhne
rozbiju abakus
prchne mi autobus
na hlavu trusu kus
přistane ptačí
(a boty tlačí)
mám jeden malý sen
co pod víčka se vtlačí:
že třeba za měsíc
anebo zítra už – kdo ví?
Koupím si ostrov svůj
koko-soví
Bo na koko-sovích ostrovech
tam rumy rostou na stromech
a taky kafe s medem
já uložím se na pláži
a zkusím kolik dokáži
koktejlů vypít s ledem.
Když
tíží mě kříž
že taky život drhne
samoty mříž
do zad nůž vrhne
skřípe mi skus
štěstí má skluz
a moje blues
čím dál víc hořkne
(a srdce mokne)
mám jeden malý sen
co ze za slzy jukne
že třeba za měsíc
anebo zítra už – kdo ví?
Koupím si ostrov svůj
koko-soví
Bo na koko-sovích ostrovech
tam rumy rostou na stromech
a taky kafe s medem
já uložím se na pláži
a zkusím kolik dokáži
koktejlů vypít s ledem.
Tam nedopluje deprese
i černá vůbec nesnese
ten koko-soví eden
a jestli to tam neznáte
tak na co ještě čekáte -
vyplujem zítra....
Jedem?
kurwadrát
sny sokolů
v klecích sobotních rán
když moře
co je v nás
odumře ke dnu
do ticha
/střepy modrých žárovek
bloudí pod kůží
do nejarmarku/
až byla
terčem
posměchu dětí
jiného kmene
na Černém mostě,
ve skalách/
/zatímco se vlastně
nic neděje
kromě hulvátských řidičů autobusů
poloprázdných skleniček
lokálních konfliktů
a
nenáhodných fluktuací/
že lednička štěká
mimoběžně
poloprázdno /ona/
je na piánu
noční Manhattan
ještě pár dílků schází
květiny v oknech
nevychází
/a
ticho v lidech
nebo ve mně?/
dům v koutech
často
trochu zebe
a místa máme
víc než dost
vítán je každý
další host...
ještě pár dílků schází
po ránu šero
zaklizeno
muž na mši
hraje na varhany
dokouří hosti
na balkoně sami
po čtyřech schodech
je pak vyprovází
dům odvrátí se
a dveře třísknou
zase za ní
dnes nikdo nový nepřichází
je na pianu
noční Manhattan
/a nejtěžší je
složit nebe/
únor bílí
V Kinského zahradě
slunce
slibovalo jaro
do keřů
Před školou kouřili
tiše jako vždycky:
roztančené prsty
Úterý
Sníh studil do očí
tmavnul
a
rozpadal se
Spěch s důležitým
hlukem
tlačil se do bot
a do tašek
Do tramvají
K večeru
pršelo
Kontakt
Claudie Nováková
Vyhledávání
Anketa
Máte rádi sníh?
